Proč nám chybí lidé? (A jak se s tím vyrovnat)

 Proč nám chybí lidé? (A jak se s tím vyrovnat)

Thomas Sullivan

Někteří lidé vstoupí do našeho života a odejdou, jako by se nic nestalo. Někteří, když odejdou, zanechají v nás hlubokou prázdnotu. Zanechají v nás prázdnotu.

Čím bližší je náš vztah k někomu, tím více nás bolí, když tento vztah skončí. Tím více nám chybí, když odejde.

Ale proč se to děje?

Jaké jsou ty hořkosladké pocity, když vám chybí někdo, kdo se snaží něco dokázat?

Proč nám lidé chybí?

Jelikož jsme společenský druh, sociální vazby mají pro člověka obrovský význam. Chybí nám mnoho věcí, ale chybějící lidé mohou bolet nejvíce.

Naši předkové žili v úzce propojených komunitách a jejich přežití a reprodukce závisely jeden na druhém. To platí i v moderní době, navzdory globalizaci. Žádný člověk není ostrov. Nikdo nemůže přežít a prosperovat v tomto světě sám. Lidé potřebují jiné lidi.

Viz_také: 10 nejlepších psychologických thrillerů (Filmy)

Protože jsou vztahy tak důležité, vaše mysl má mechanismy, které kontrolují zdraví vašich vztahů. Pokud se něco pokazí s někým, kdo je pro vás důležitý, vaše mysl vás upozorní.

Stesk po někom a osamělost vás upozorní a motivuje k obnovení tohoto důležitého vztahu.1

Komunikace je klíčová (pro opravu)

Jedním ze způsobů, podle kterých mysl pozná, že se vztah pokazil, je nedostatek komunikace. Komunikace je do značné míry tím, co udržuje vztahy při životě.

Když s někým dlouho nemluvíte, vaše mysl vám vysílá varovné signály v podobě stesku po této osobě. Stesk po někom ve vás může vyvolat koktejl příznaků, včetně:

Viz_také: Jak se zbavit špatné nálady
  • Fyzická bolest na hrudi2
  • Změna chuti k jídlu
  • Zoufalství
  • Lítost
  • Smutek
  • Prázdnota
  • Problémy se soustředěním
  • Nespavost
  • Osamělost

Osoba, která vám chybí, zaujímá ve vaší mysli hlavní místo. Neustále na ni myslíte a na vzpomínky, které jste spolu sdíleli. Nemůžete jíst nebo se přejídáte. Nemůžete spát ani se soustředit na práci nebo koníčky.

Tyto příznaky se překrývají s příznaky deprese. Pokud vám někdo velmi chybí, můžete skončit v depresi.

Pokud je komunikace tím, co udržuje vztahy při životě, a pokud nám chybí ti, s nimiž náš vztah skončil, je obnovení komunikace logickým krokem k tomu, aby nám přestali chybět.

Samozřejmě, že věci nejsou vždy tak jednoduché.

Co dělat, když vám někdo chybí

Než se rozhodnete, jaké kroky podniknete, musíte vědět, jak na tom s touto osobou jste. Nejdůležitější otázka, kterou si musíte položit, zní:

Chci, aby se ten člověk vrátil do mého života?

Pokud je odpověď "ano", měli byste udělat vše pro to, abyste s nimi obnovili komunikaci. Jakmile se tak stane, po obnovení vašeho vztahu vám už nebudou chybět.

Pokud je odpověď "ne", musíte najít způsob, jak se se svými pocity vyrovnat. Musíte se ponořit hluboko do své psychiky a zjistit, proč vám tolik chybí.

Zde jsou některé z možností, které můžete udělat:

1. Získejte uzávěr

Pokud jste s touto osobou měli vztah a pak jste se rozešli, je možné, že jste s ní nedosáhli uzavření vztahu. Dosažením uzavření vztahu mám na mysli to, že jste si jisti, že jste se od této osoby vzdálili.

Pokud jste se přes to úplně nepřenesli, bude se vám po nich stále stýskat. Za vším tím stýskáním se skrývá naděje, že se ten člověk vrátí. Tím, že se uzavřete, tuto naději zabijete.

Všichni máme tyto zóny péče a nezájmu o druhé. U těch, kteří jsou v naší zóně péče, nám chybí, když se nám vzdalují (posunout doprava).

Po určitém okamžiku, kdy se někdo dostane do zóny "nezájmu", nám přestane chybět.

Například to, že 24 hodin nemluvíte se svým partnerem, může způsobit, že vám bude chybět. I když víte, že vás neopouští. Chcete si udržet tuto úroveň blízkosti.

Podobně i naši nejbližší rodinní příslušníci bývají v naší zóně péče. Když s nimi ztratíme kontakt, jsme silně motivováni kontakt obnovit.

Když nemluvíte s někým, kdo vám byl kdysi blízký, dostanete se do bodu, kdy vám na něm přestane záležet. Když vám na něm přestane záležet, už vám nechybí. Vztah je mrtvý.

Možná se vám po nich ale občas zasteskne. Ale toto stýskání je pouhé vzpomínání. Není s ním spojena žádná bolest ani prázdnota.

Vaše mysl vás nemůže nutit k tomu, abyste toho člověka velmi postrádali, protože snaha vrátit se k němu by byla jen ztrátou času a energie.

2. Vyjádřete své emoce

Konec dobrého vztahu může být traumatizující. Zatímco se budete vyrovnávat se svým zármutkem, budou vás pravděpodobně pronásledovat vzpomínky na ně. Je to přirozená součást toho, že se s někým vyrovnáváte. Dejte si čas.

Když vám někdo velmi chybí, vaše mysl upřednostňuje hezké chvíle, které jste s ním prožili. Máte tendenci si vybavovat hezké vzpomínky, zatímco zapomínáte na to, proč vztah skončil. To není nic jiného než trik vaší mysli, aby vás přiměla přivést toho člověka zpět do vašeho života.

Pokud to nemůžete udělat, další nejlepší věc, kterou můžete udělat, je vyjádřit své emoce. Napište dopis, přečtěte si básně, zazpívejte píseň, promluvte si s přítelem - cokoli, co vám pomůže dostat věci ze sebe. To vám pomůže zpracovat to, co se stalo, a jít dál.

3. Znovu se objevte

Je přirozené, že se ztotožňujeme se svými vztahy. Pokud se však naše identita příliš opírá o vztahy a my je ztratíme, ztratíme část sebe sama.

Pokud svou identitu a sebeúctu zakládáte na vztahu, bude pro vás těžší překonat pocit, že vám někdo chybí.

Nesnažíte se získat zpět jen je, ale také sebe.

Je to vhodná doba na to, abyste přehodnotili věci, se kterými jste se ztotožnili, a založili svou identitu na stabilnějších základech, jako jsou základní hodnoty a dovednosti.

4. Navázat nová spojení

Chybí vám člověk, kterého postrádáte, nebo to, jak jste se díky němu cítili?

Láska a stesk po někom se odvíjí od chemických reakcí v mozku. Pokud někdo vyvolal určitý pocit ve vás, může ho vyvolat i někdo jiný.

Stejně jako nejíme stejný typ jídla pokaždé, když máme hlad, nemusíte nutně zaplnit prázdnotu v sobě stejnou osobou.

Odkazy

  1. Cacioppo, J. T., Hawkley, L. C., Ernst, J. M., Burleson, M., Berntson, G. G., Nouriani, B., & Spiegel, D. (2006). Loneliness within a nomological net: An evolutionary perspective. Časopis pro výzkum osobnosti , 40 (6), 1054-1085.
  2. Tiwari, S. C. (2013). Loneliness: A disease? (Osamělost: nemoc?). Indian journal of psychiatry , 55 (4), 320.

Thomas Sullivan

Jeremy Cruz je zkušený psycholog a autor, který se věnuje odhalování složitosti lidské mysli. S vášní pro pochopení složitosti lidského chování se Jeremy aktivně podílí na výzkumu a praxi více než deset let. Je držitelem titulu Ph.D. v oboru psychologie z renomované instituce, kde se specializoval na kognitivní psychologii a neuropsychologii.Prostřednictvím svého rozsáhlého výzkumu Jeremy vyvinul hluboký vhled do různých psychologických jevů, včetně paměti, vnímání a rozhodovacích procesů. Jeho odbornost zasahuje i do oblasti psychopatologie se zaměřením na diagnostiku a léčbu poruch duševního zdraví.Jeremyho vášeň pro sdílení znalostí ho přivedla k založení svého blogu Understanding the Human Mind. Kurátorem obrovského množství psychologických zdrojů si klade za cíl poskytnout čtenářům cenné poznatky o složitosti a nuancích lidského chování. Jeremy nabízí komplexní platformu pro každého, kdo se snaží zlepšit své chápání lidské mysli, od článků k zamyšlení až po praktické tipy.Kromě svého blogu věnuje Jeremy svůj čas také výuce psychologie na prominentní univerzitě a pečuje o mysl začínajících psychologů a výzkumníků. Jeho poutavý styl výuky a autentická touha inspirovat ostatní z něj činí vysoce respektovaného a vyhledávaného profesora v oboru.Jeremyho příspěvky do světa psychologie přesahují akademickou půdu. Publikoval řadu výzkumných prací v vážených časopisech, své poznatky prezentoval na mezinárodních konferencích a přispěl k rozvoji oboru. Jeremy Cruz se svým silným odhodláním prohlubovat naše chápání lidské mysli nadále inspiruje a vzdělává čtenáře, začínající psychology a kolegy výzkumníky na jejich cestě k odhalení složitosti mysli.