Pokud nutně potřebujete někoho usadit, pravděpodobně jste se stali obětí verbální agrese. Mezi příklady verbální agrese patří např:

• Odložení
• Nenávistná kritika
• Výsměch
• Sarkasmus
• Posuzování
• Hrubé poznámky
• Mluvení povýšeným tónem
• Křik
• Urážlivý jazyk
• Hrozby
• Porušování práv, prostoru a hranic

Všechna tato hrubá chování ve vás vyvolávají pocit, že jste napadeni. Protože lidé jsou nastaveni tak, aby si udrželi své postavení a respekt, cítíte potřebu se bránit. Cítíte potřebu agresora postavit na jeho místo.

Ale jak jste si pravděpodobně vyzkoušeli, takový postup většinou situaci vyhrotí a zhorší situaci pro obě strany. Zdaleka si nedokážete zachovat důstojnost, působíte agresivně a emotivně.

Umět někoho usadit, aniž by se situace vyhrotila, je proto zásadní sociální dovednost.

Komunikační styly

Když se k vám někdo chová agresivně, můžete reagovat třemi způsoby:

1. Agresivně

Je to setkání ohně s ohněm. Odpovíte stejnou nebo ještě větší mírou agrese. Reagovat na agresi agresí funguje, protože lidé, stejně jako mnoho jiných zvířat, jsou citliví na dominanci a zastrašování.

Reakce na agresi agresí sděluje:

"Ublížím ti, když ty ublížíš mně."

Nikdo nechce být poškozen, a tak se stáhnou.

Ale je pravděpodobné, že se nestáhnou, protože jsou také agresivní. Jinak by vám v první řadě neublížili. Místo toho vám útok vrátí. Takže reagovat na agresi agresí obvykle situaci ještě vystupňuje.

2. Pasivně

Pasivní reakce na agresi znamená, že s ní nic neděláte. Pasivní nebo submisivní lidé se jen těžko dokážou postavit sami za sebe. Proto mají tendenci se nechat převálcovat.

Nelíbí se jim, že po nich někdo šlape, jako každému jinému člověku, ale neodváží se s tím nic dělat. V důsledku toho utrpí značné rány na svém sebevědomí a pravděpodobně se stanou pasivně agresivními.

Jak vidíte, tyto komunikační styly nejsou ničím jiným než reakcemi na sociální hrozby typu "boj" a "útěk". Když čelí sociální hrozbě, většina lidí se chová buď agresivně, nebo pasivně.

3. Asertivně

Existuje třetí reakce na agresi, kterou dokáže provést jen velmi málo lidí. Ten, kdo reaguje asertivně, se postaví za sebe, aniž by pošlapal práva ostatních.

Není to snadné a vyžaduje to hodně pozornosti, cviku a sebeovládání.

Asertivní člověk netouží po pomstě. Jeho jediným cílem je chránit svá práva. Naproti tomu agresivní člověk se snaží pomstít zastrašováním a tím, že druhého člověka postaví na jeho místo.

Někdo, kdo chce druhého usadit, aniž by byl hrubý, se chce pomstít, ale bezpečným způsobem. Chce dát agresorovi za vyučenou, ale tak, aby se situace nevyhrotila.

Možná nechtějí dát ostatním ochutnat jejich vlastní medicínu (agresi), ale chtějí jim zanechat hořkou pachuť v ústech.

Chtějí svou agresi zmírnit jen natolik, aby ještě mohla zanechat dopad. A ten druhý s tím sotva může něco udělat, protože dopad je sice malý, ale ne natolik, aby ho to neštíplo.

Samozřejmě je to ještě těžší než asertivita a vyžaduje to sociální dovednosti na božské úrovni.

Umění neagresivní agresivity

Než se rozhodnete proti agresivnímu člověku něco podniknout, chcete si být jisti, že je skutečně agresivní. Někdy není pochyb o tom, že vás napadá, jindy je to však nejasné.

Lidé, kteří prožili trauma, mají například tendenci přehnaně odhalovat sociální hrozby. Jinými slovy, jsou náchylní předpokládat agresi i tam, kde není.

Pokud jste si dostatečně jisti, že se druhá osoba chová jako blbec, a chcete ji usměrnit, aniž by došlo k eskalaci, zde je několik nápadů:

1. Zcela ignorovat

Tato taktika funguje nejlépe u cizích lidí a lidí, na kterých vám tolik nezáleží. Opravdu nás bolí, když jsou na nás náhodní cizí lidé zlí. Lidem obecně na lidech záleží. Ale samozřejmě vám na cizím člověku nebude záležet tolik jako na členu rodiny.

Cizí člověk, který je na vás hrubý, většinou nestojí za váš čas a pozornost. Tím, že ho budete zcela ignorovat a chovat se, jako by neexistoval, ho okamžitě uvedete na jeho místo.

Tato taktika funguje i na blízké osoby, ale v tomto případě může být příliš riskantní. Nechcete v nich vzbudit dojem, že vám na jejich existenci nezáleží.

2. Zůstaňte v klidu

Pokud se rozčílíte, budete pravděpodobně agresivní. Pokud cítíte strach, budete pravděpodobně pasivní. Abyste byli asertivní a nenápadně je usadili na jejich místo, musíte ovládat své emoce.

Vím, že lidé stále radí, abychom zachovali klid, když nás provokují. Je to dobrá rada, ale těžko se provádí. Musíme si zahrát nějaké myšlenkové hry. Dám vám mentální model, který vám pomůže to trénovat:

Nejprve si uvědomte, že vyvolávání emocí a rozčilování je pravděpodobně manipulační taktika. Osoba, která se snaží vyvolat vaše emoce, se vás pravděpodobně snaží ovládat. Pokud ve vás vyvolá pocity, které chce vyvolat, může vás přimět udělat to, co chce.

Za druhé, někteří lidé, jako například narcisté a sociopati, mohou mít prostě radost z toho, že z vás dostanou emocionální reakci.

Představte si, že mají dálkové ovládání vašich emocí, sedí na gauči, přepínají kanály a baví se vašimi emocionálními reakcemi, zatímco vy jste u televize.

Jste člověk, a ne televize. Je čas jim ten ovladač sebrat, aby nemohli mačkat vaše tlačítka.

3. Odfiltrujte jejich emoce

Důvodem, proč je tak těžké vyhnout se agresivitě, když je vyprovokována, je to, že agrese, zejména verbální, je zatížena emocemi.

Na emocionální útoky reagujeme emocionálně.

Například vás může zmást, když vám někdo řekne něco povýšeně, aniž by to bylo vyjádřeno povýšeným tónem. Pravděpodobně byste diskutovali o tom, zda se chová povýšeně, nebo ne.

Ale něco neutrálního řečeného povýšeným tónem téměř vždy vyzní jako povýšenost. Je to proto, že právě tón a další neverbální signály v sobě nesou emoce a vyvolávají v nás emoce.

Mentální odfiltrování emocí druhé osoby může být výborným způsobem, jak na provokaci nereagovat agresivně.

Jedním ze způsobů, jak někoho zdvořile uvést na pravou míru, je zabývat se spíše sdělením než tím, jak je předáno. Pokud zcela ignorujete způsob předání a najdete logické chyby v obsahu sdělení, uvedete druhou osobu na pravou míru.

Když řeknete něco jako "nesouhlasím" nebo "to je váš názor" emocionálně plochým tónem, odstraníte emocionální útok a budete se zabývat fakty.

S tím, že s nimi nesouhlasíte, nemohou nic dělat. Není to útok, takže nemohou útočit zpět. Zanechává to v jejich ústech hořkou pachuť, se kterou nemohou nic dělat.

4. Používejte vtip a návraty

Comebacky jsou účinné, protože jsou nečekané a agresora šokují. Umožňují vám vrátit úder, aniž by došlo k eskalaci situace. Protože agresor neví, jak na váš comeback reagovat, je postaven na své místo.

Někteří lidé jsou přirozeně vtipní a mají dobré komické názory. Můžete jim naslouchat a naučit se, jak přemýšlejí.

Chlapík v klipu níže věděl, že ho v pořadu pravděpodobně zpraží. V rozhovoru přiznal, že se na to připravoval studiem komediálních návratů. Výsledkem bylo, že moderátora naprosto zničil:

S návraty je třeba být opatrný, protože mohou být ponižující, a tudíž agresivní. Pokud ovšem nebojujete ohněm proti ohni. V lásce a válce je všechno spravedlivé.