Ultimátum je požadavek na změnu chování doprovázený hrozbou. Ultimáta, nazývaná také "Hry na kuře", jsou často výroky typu "Udělej to, nebo...", které na člověka vyvíjejí nátlak, aby udělal něco, co nechce.

Ve vztazích kladou ultimáta ti, kteří mají pocit, že jejich potřeby nejsou naplňovány. Kladení ultimát je projevem zoufalství. Dotyčný se zoufale snaží získat od svého partnera to, co chce.

Příklady ultimát ve vztazích jsou například:

• "Když neuděláš X, opustím tě."
• "Jestli budeš pokračovat v činnosti Y, končíme."

Ultimáta mohou dávat muži i ženy, ale obvykle je dávají ženy. Když dávají ultimáta ve vztahu muži, často jde o získání sexu. Když dávají ultimáta ve vztahu ženy, často jde o to, aby se muž zavázal.

Z čistě reprodukčního hlediska muži nejvíce získají, když budou mít sex co nejdříve, a ženy, když navážou dlouhodobý vztah.

Vyhlašování ultimát ve vztahu je tedy sobecká strategie, při níž se neberou v úvahu potřeby a volba druhé osoby. Je to jako držet na partnera ve vztahu zbraň a vyhrožovat mu hrozivými následky, pokud neudělá, co si přejete.

Další důvody pro ultimáta

Důvody, proč by někdo mohl ve vztahu vyhlásit ultimátum, jsou jiné než ty, že jeho potřeby nejsou uspokojeny:

1. Získání moci

Stanovení ultimáta znamená uplatňování moci nad druhou osobou. Ve vztazích, které jsou sužovány neustálým bojem o moc, mohou být ultimáta běžná, protože stanovení ultimáta je nejlepším způsobem, jak "ukázat, kdo je tady pánem".

2. Neefektivní komunikace

Někdy mohou ultimáta vyplývat z toho, že jeden z partnerů (obvykle muž) není schopen odhalit problémy druhého partnera. Žena očekává, že muž bude vědět, co jí vadí, aniž by to musel říct.

Muži, kterým chybí emoční inteligence a komunikační dovednosti, přehlížejí znamení, která by měla být pro ženy zřejmá.

To vytváří komunikační mezery, a proto musí žena vyhlásit ultimátum, aby se vyjádřila.

2. Osobnostní problémy

Někteří lidé jsou náchylní k přehnaným emocím a divokým výkyvům nálad. Osoby s hraniční poruchou osobnosti a osoby s vysokým skóre neuroticismu mají tendenci vyhrožovat rozchodem.

3. Nedostatek důvěry

Skutečnost, že se člověk musí uchylovat k ultimátům, aby přiměl svého partnera vyhovět, ukazuje, že ve vztahu není důvěra. Ve vztahu není dostatek důvěry a otevřenosti, aby bylo možné bez nátlaku vyjádřit své potřeby.

Proč jsou ultimáta většinou nezdravá

Jakákoli situace, kdy je člověku odebrána možnost volby, je nezdravá. Ultimáta jsou výhrůžky a výhrůžky nikdy nedopadnou dobře pro druhou osobu.

Vynucené podřizování se je zřídkakdy dobré a vždy vyvolá u druhé osoby nelibost. Tato nelibost se pak projeví v dalších interakcích, čímž se vztah stane toxickým jako celek.

Když se lidé cítí manipulováni druhými, klesá jejich důvěra v ně. Nedostatek důvěry vytváří ve vztahu citovou vzdálenost, která může nakonec vztah rozvrátit.

Přitom někdy mohou být ultimáta zdravá, pokud příjemce vidí, jak je to pro jeho vlastní dobro nebo pro dobro vztahu. Např:

"Pokud nezměníš svůj zlozvyk, končíme."

Příjemce vidí, že ultimátum má zlepšit jeho a/nebo vztah. I když je nucen něco udělat nebo neudělat, vnímá ultimátum jako výhru pro všechny.

Otevřená, upřímná a neohrožující komunikace má však vždy přednost před jakoukoli formou výhružné komunikace.

Jak se vypořádat s ultimáty

Pokud jste dostali ultimátum, můžete se s ním účinně vypořádat následujícími způsoby:

1. Usilujte o otevřenou, upřímnou a asertivní komunikaci.

To je nejzdravější a nejbezpečnější způsob, jak reagovat na ultimáta. Řekněte partnerovi, že vám vadí, jak na vás tlačí. Řekněte mu, jak špatně se kvůli tomu cítíte. Pokud mu na vás alespoň trochu záleží, uvědomí si svou chybu a změní své chování.

Zkuste se jich zeptat, proč se k tomuto problému nevyjádřili otevřeně. Možná je k tomu donutilo něco, co jste udělali vy. Skvělý vztah je takový, kde oba partneři berou na sebe vinu za svůj podíl na tom, že se vztah zhoršil. Je tu oboustranná snaha věci zlepšit.

2. Vyzvěte je k blafování

Většinou, když dávají ultimátum a vyhrožují odchodem, jen blafují. Ve skutečnosti nemají v úmyslu ze vztahu odejít. Takže přijetí jejich výhrůžky ve stylu "Dobře, dělej si, co chceš" je může šokovat.

To ovšem může být někdy riskantní. Pokud jsou opravdu připraveni odejít, vztah může na místě zaniknout.

Zeptejte se sami sebe, jak to mezi vámi dvěma v poslední době vypadalo. Pokud váš vztah klesal, je pravděpodobnější, že svou hrozbu myslí vážně. Pokud byl váš vztah v pořádku nebo dobrý, pak pravděpodobně blafuje.

Pokud je však váš partner egoistický a arogantní, musíte být opatrní. Tím, že ho nazvete blafem, můžete jeho ego zranit a on může vztah skutečně ukončit, jen aby si zahojil pošramocené ego. Dobře vám tak, nepotřebujete být ve vztahu s lidmi, kteří mají tak křehké ego.

3. Vydávejte ultimáta

Když dáte ultimáta sami sobě, dáte jim ochutnat jejich vlastní medicínu. Také nemohou proti vašim ultimátům nic namítat, protože to je styl komunikace, který sami používají.

To je může přimět k tomu, aby si uvědomili svou chybu, nebo se můžete dostat do nekonečné smyčky kladení ultimát.

4. Nejprve se stydět a pak usilovat o otevřenost

Riziko snahy o otevřenou komunikaci, když vám zjevně vyhrožují, spočívá v tom, že můžete působit jako potřební. Když vám vyhrožují, jste v pozici jednoho dolů a v takové pozici je těžké prosadit win-win.

Proto je lepší se nejprve dostat na jejich úroveň. Toho docílíte tím, že je zahanbíte - například tím, že jim řeknete:

• "Páni, to je hnus."
• "Proč jsi tak agresivní?"
• "To je od tebe tak zoufalé."

Pokud si uvědomí svou chybu a omluví se, skvělé. Nyní jste si opět rovni. Nyní můžete usilovat o otevřenou a upřímnou komunikaci, aniž by to vypadalo, že je prosíte o souhlas.