Tento článek se zaměří na mechanismy vzniku stereotypů a vysvětlí, proč lidé vytvářejí stereotypy o druhých a jak je můžeme začít odbourávat.

Stereotypizace znamená přisuzování osobnostních rysů nebo souboru osobnostních rysů skupině lidí. Tyto rysy mohou být buď pozitivní, nebo negativní a stereotypizace skupin se obvykle provádí na základě věku, pohlaví, rasy, regionu, náboženství atd.

Například "muži jsou agresivní" je stereotyp založený na pohlaví, zatímco "Italové jsou přátelští" je stereotyp založený na regionu.

Stereotyp je ve své podstatě naučené/získané přesvědčení o skupině lidí. Stereotypy získáváme na základě kultury, ve které žijeme, a informací, kterým jsme vystaveni. Stereotypy se učíme nejen nevědomě, ale stereotypizace probíhá i nevědomě.

To znamená, že i když se můžete považovat za člověka prostého jakýchkoli stereotypů, přesto budete nevědomě stereotypizovat lidi. Je to nevyhnutelný rys lidské povahy.

K testování míry nevědomých stereotypů u lidí používají vědci takzvaný "test implicitních asociací". Test spočívá v rychlém zobrazení obrázků a zjišťování jejich reakcí, aby se zjistilo, jaké asociace mají v mysli, než dostanou čas přemýšlet a reagovat vědomějším a politicky korektnějším způsobem.

Právě tyto asociační testy odhalily, že i lidé, kteří si vědomě myslí, že stereotypy nemají, jsou náchylní k nevědomým stereotypům.

Vytváření stereotypů a stereotypizace

Proč jsou stereotypy tak rozšířeným rysem lidské psychologie?

Abychom na tuto otázku odpověděli, musíme se vrátit do paleolitického prostředí, v němž se vyvinula většina našich psychologických mechanismů.

Tehdejší lidé se organizovali v kočovných skupinách, které měly kolem 150-200 členů. Nemuseli si hlídat velký počet lidí. Stačilo jim pamatovat si jména a osobnostní rysy asi 150-200 lidí.

Dnešní společnosti, v nichž lidé žijí, mají ve srovnání s dávnými dobami exponenciálně velkou populaci. Dalo by se očekávat, že lidé by si nyní měli být schopni zapamatovat jména a vlastnosti mnohem většího počtu lidí.

To se však nestalo. Lidé si nepamatují více jmen jen proto, že žijí ve větších společnostech. Počet lidí, které si člověk pamatuje jménem, stále koreluje s tím, co se od něj očekávalo v paleolitu.2

Jak tedy zjistit a pochopit nesmírně velký počet lidí, kteří dnes žijí na světě?

Identifikujete je a pochopíte je tak, že je kategorizujete. Každý, kdo studoval statistiku, ví, že s nepřiměřeným množstvím dat lze lépe pracovat tak, že je uspořádáte a kategorizujete.

Stereotypizace není nic jiného než kategorizace. Se skupinami lidí zacházíte jako s jednotlivci. Skupiny lidí kategorizujete a přisuzujete jim vlastnosti na základě jejich země, rasy, regionu, pohlaví atd.

Stereotypizace = kognitivní účinnost

Stereotypizace je tedy způsob, jak efektivně porozumět velkému počtu lidí tím, že je rozdělíme do skupin.

Stereotyp "Ženy jsou emocionální" vám poskytuje znalosti o polovině lidské populace, takže nemusíte provádět průzkum nebo studovat každou jednotlivou ženu na planetě. Podobně "Černoši jsou nepřátelští" je stereotyp, který vám dává vědět, že existuje skupina lidí s nepřátelskými predispozicemi.

Jak vidíte, stereotypizace je zobecňování a může vás zaslepit před skutečností, že značný počet lidí v rámci stereotypizované skupiny nemusí odpovídat stereotypu. Jinými slovy, neuvažujete o možnosti, že "všechny ženy nejsou emocionální" nebo "každý černoch není nepřátelský".

Stereotypy mají svůj důvod

Stereotypy mají obvykle jádro pravdy. Kdyby neměly, vůbec by se nevytvořily.

Důvodem, proč se nesetkáváme se stereotypy typu "Muži jsou emocionální", je například to, že muži v průměru a na rozdíl od žen umí své emoce dobře skrývat.

Jde o to, že stereotypy se nerodí ze vzduchu. Mají dobré důvody k tomu, aby existovaly. Zároveň platí, že ne všichni jedinci ve stereotypizované skupině musí nutně mít vlastnosti, které jsou s ní spojovány.

Takže když si o někom vytvoříte stereotyp, je pravděpodobné, že máte pravdu i že se mýlíte. Obě možnosti existují.

My vs. oni

Snad nejdůležitější funkcí stereotypů je, že nám pomáhají rozlišovat mezi přáteli a nepřáteli. Obvykle jsou lidé v rámci sociální skupiny pravděpodobně vnímáni příznivě, zatímco lidé mimo skupinu jsou pravděpodobně vnímáni nepříznivě.

To nám nejen pomáhá cítit se dobře sami se sebou a se svou skupinovou identitou, ale také nám to umožňuje očerňovat a někdy dokonce dehumanizovat cizí skupiny. Negativní stereotypizace cizích skupin je charakteristickým rysem lidských konfliktů v průběhu celé historie.

Negativní stereotypy jsou také silnější než pozitivní stereotypy. Neurovědecké studie ukazují, že náš mozek reaguje silněji na informace o skupinách zobrazených nepříznivě.3

Pro naše předky lovce a sběrače mohlo nerozeznání přítele od nepřítele snadno znamenat smrt.

Jak se boří stereotypy

Stereotypizace je učení na základě asociací. Funguje stejně jako všechna ostatní přesvědčení. Pokud jste vystaveni pouze jednomu typu asociací, časem si je upevníte. Pokud jste vystaveni protichůdným asociacím, existuje šance, že stereotyp porušíte.

Pokud jste si například dříve mysleli, že "Afričané jsou nevzdělaní lidé", pak by vám sledování úspěchů Afričanů na intelektuálním poli mohlo pomoci tento stereotyp rozbít.

Ne všichni však mají stejnou schopnost vymanit se ze stereotypů. Nedávná studie publikovaná v časopise Journal of Experimental Psychology ukázal, že lidé s vyššími kognitivními schopnostmi (např. rozpoznávání vzorů) mají větší pravděpodobnost, že se budou učit a také se vymaní ze stereotypů při kontaktu s novými informacemi.4

Jinými slovy, k učení a odnaučování stereotypů je zapotřebí chytrosti, stejně jako k učení a odnaučování všeho ostatního.

Odkazy

1. Nelson, T. D. (2006). Psychologie předsudků . Pearson Allyn and Bacon.
2. Bridgeman, B. (2003). Psychologie a evoluce: původ mysli ...
3. Spiers, H. J., Love, B. C., Le Pelley, M. E., Gibb, C. E., & Murphy, R. A. (2017). Anterior temporal lobe tracks the formation of prejudice. Journal of cognitive neuroscience , 29 (3), 530-544.
4. Lick, D. J., Alter, A. L., & Freeman, J. B. (2018). Superior pattern detectors efficiently learn, activate, apply, and update social stereotypes. Journal of Experimental Psychology: General , 147 (2), 209.