Dualita je základním rysem lidské mysli. Naše mysl využívá dualitu k pochopení světa, k jeho porozumění.

Kdyby naše mysl nebyla duální, myslím, že bychom nikdy nemohli popsat svět kolem nás. Neexistoval by jazyk, slova, měření, nic. Mysl je taková, jaká je, díky dualitě.

Co je dualita

Dualita znamená chápání reality pomocí protikladů. Lidská mysl se učí pomocí protikladů - dlouhého a krátkého, tlustého a tenkého, blízkého a vzdáleného, horkého a studeného, silného a slabého, nahoře a dole, dobrého a špatného, krásného a ošklivého, pozitivního a negativního atd.

Nemůžete znát dlouhé, aniž byste znali krátké, tlusté, aniž byste znali tenké, horké, aniž byste znali studené, a tak dále.

Rozdělení na subjekt a objekt - základní dualita

Vaše mysl vám umožňuje být pozorovacím bodem v čase a prostoru. To v podstatě znamená, že vy jste středem (subjektem) a svět kolem vás je vaším pozorovacím polem (objektem). Tato základní dualita neboli rozdělení na subjekt a objekt dává vzniknout všem ostatním dualitám.

Kdyby tato základní dualita nějakým způsobem zmizela, nebyli byste schopni chápat svět, protože by neexistovalo žádné "vy", které by dávalo smysl, a neexistovalo by "nic", co by dávalo smysl.

Zjednodušeně řečeno, skutečnost, že jste pozorující bytost, vám umožňuje pochopit realitu, a to pomocí vaší mysli.

Protiklady se navzájem definují

Kdyby neexistovaly protiklady, všechno by ztratilo svůj význam. Řekněme, že nemáte absolutně žádnou představu o tom, co znamená "krátký". Měl jsem kouzelnou hůlku, kterou jsem vám mávl nad hlavou, a díky ní jste úplně ztratili představu o "krátkém".

Když jste před tímto magickým rituálem viděli vysokou budovu, mohli jste říct: "To je vysoká budova." Mohli jste to říct jen proto, že jste věděli, co znamená "krátká". Měli jste s čím porovnat výšku, tj. krátkost.

Kdybyste viděli stejnou budovu poté, co jsem vám mávl hůlkou nad hlavou, nikdy byste nemohli říct: "To je vysoká budova." Mohli byste snad jen říct: "To je budova." Představa "vysoké" se také zničí, když se zničí představa "krátké".

Pojmy si vytváříme pouze na základě znalosti protikladů. Vše je relativní. Pokud něco nemá protiklad, nelze dokázat jeho existenci.

Co je vlastně mysl

Dovolte mi, abych vám v jednom krátkém odstavci stručně shrnul podstatu mysli... Mysl je produktem duality neboli rozdělení na subjekt a objekt, v němž se nacházíme, když přicházíme na tento svět. Lze také říci, že rozdělení na subjekt a objekt je produktem mysli.

Ať už je to jakkoli, tato oddělenost od vesmíru umožňuje naší mysli fungovat tak, jak funguje, aby mohla chápat realitu a dávat jí smysl.

Mysl zná kámen, protože vidí věci, které nejsou kamenem. Zná štěstí, protože zná něco, co není štěstím, například smutek. Nemůže pochopit, "co je", aniž by znala, "co není". Poznání nemůže existovat bez ne-poznání. Pravda nemůže existovat bez věcí, které nejsou pravdivé.

Skutečná zralost

Skutečné zralosti člověk dosáhne, když si uvědomí, že mysl chápe svět prostřednictvím duality. Když si člověk uvědomí svou duální povahu, začne ji překračovat. Odstoupí od své mysli a poprvé si uvědomí, že má moc pozorovat a ovládat svou vlastní mysl.

Uvědomuje si, že má úrovně vědomí, a čím výše stoupá po žebříku uvědomění, tím větší moc má nad svou vlastní myslí. Už nejede na vlnách duality "někdy nahoru a někdy dolů", ale nyní dorazil na břeh, odkud může vlny pozorovat/studovat.

Místo aby proklínal negativní, uvědomuje si, že pozitivní bez něj nemůže existovat. Uvědomuje si, že štěstí ztrácí smysl, když není smutek. Místo aby se nechal unášet svými emocemi nevědomě, uvědomuje si je, objektivizuje a chápe je.