Moderní homo sapiens se vyvinul asi před 200 000 lety a žil převážně jako lovec a sběrač. Většinou vedl kočovný život, kdy se stěhoval z místa na místo a hledal potravu. Jeho tělo se vyvinulo tak, aby byl efektivním lovcem a sběračem, což trvalo tisíce let.

Změny ve způsobu života lovců a sběračů začaly s ohledem na celou naši evoluční historii teprve nedávno, zhruba před 10 000 lety, kdy bylo vynalezeno zemědělství. Tehdy se lidé začali usazovat podél úrodných půd a říčních údolí.

Před několika sty lety došlo k dramatičtější změně ve způsobu života lidí, když začala průmyslová revoluce.

Tyto změny, jakkoli byly významné, však tvoří jen malou část celé naší evoluční historie. Více než 95 % naší evoluční historie jsme strávili jako lovci a sběrači. Naše těla a mozky jsou uzpůsobeny k fungování v prostředí lovců a sběračů.

Výběrový tlak

Kdykoli dojde k výrazné změně prostředí, která změní způsob získávání potravy a rozmnožování organismu, je organismus nucen se vyvíjet tak, aby se lépe přizpůsobil novému prostředí. Tomuto jevu se říká selekční tlak.

Selekční tlak zemědělství nebo průmyslové revoluce sice změnil způsob získávání potravy, ale měl jen malý vliv na naši reprodukci, která je v evoluci druhů důležitějším faktorem než přežití.

Jinými slovy, zemědělství a průmyslová revoluce jsou v naší evoluční historii poměrně nové události, které měly jen malý vliv na naši schopnost reprodukce. Proto tyto události neměly na další vývoj homo sapiens významný vliv.

I kdyby nějakým způsobem ovlivnily evoluci člověka a vytvořily nějaký nepostřehnutelný selekční tlak, změny se v populaci projeví až po tisících generací, protože evoluce je obvykle pomalý proces.

S výjimkou některých primitivních společností tak většina z nás uvízla s mozkem a tělem z doby kamenné v moderním průmyslovém prostředí. Naše vyvinuté psychologické mechanismy jsou navrženy tak, aby fungovaly v kontextu prostředí lovců a sběračů.

To se projevuje v našich stravovacích preferencích a fyzické aktivitě.

Potravinové preference

V prostředí lovců a sběračů bylo jídlo vzácné a těžko dostupné. Lov byl obtížný, riskantní a nepředvídatelný úkol. Aby naši předkové nasbírali plody a další jedlé věci z rostlin, museli se neustále stěhovat z místa na místo, protože v zimě se tento zdroj potravy stával nedostupným.

Naše tělo si tak oblíbilo sacharidy a tuky. Sacharidy poskytovaly okamžitou energii a byly výhodou pro kočovné lidi, kteří byli neustále na cestách a potřebovali rychlé zdroje energie.

Tuky však měly ještě důležitější funkci. Umožňovaly našim předkům uchovávat v těle potravu po dlouhou dobu.

V dnešní době představují sacharidy a tuky riziko pro naše zdraví. Nehýbeme se tolik jako naši předkové a potraviny jsou dostupné po celý rok. Nadbytek sacharidů dnes může vést k metabolickému syndromu a cukrovce, zatímco nadbytek tuků může ucpat naše tepny a přivodit nám infarkt.

Fyzická aktivita

Přestože se délka našeho života oproti našim předkům prodloužila, většina z nás není zdaleka tak fyzicky aktivní jako naši předkové. Nečinnost zvyšuje riziko svalové atrofie a různých kardiovaskulárních onemocnění.

Naši předkové, kteří vynalezli zemědělství, se jistě museli občas uklidnit a lenošit, ale přesto museli vykonávat namáhavou fyzickou práci při setí plodin a jejich sklizni.

S příchodem průmyslové revoluce nahradily lidskou práci ve velké míře stroje a do každodenního života lidí se začala prosazovat fyzická nečinnost. S technologickým rozmachem v minulém století se nedostatek fyzické aktivity stal normou. Obezita je na pokraji celosvětové epidemie.

Pravidelný pohyb je velmi důležitý pro udržení zdraví a kondice. Naše tělo je stvořeno k fyzické aktivitě a ne k celodennímu sezení na židli.