Velká část lidského chování je řízena nevědomými motivy a cíli, které si většinou neuvědomujeme. Někteří jdou ještě dál a tvrdí, že nemáme svobodnou vůli.

To, zda máme či nemáme svobodnou vůli, není předmětem mé diskuse, ale spíše bych rád vnesl trochu světla do povahy nevědomých cílů a motivů, abyste si je mohli lépe uvědomit.

Nevědomé cíle jsou cíle, které si neuvědomujeme, ale jsou skutečnou hnací silou mnoha našich chování.

Motivace, která nám umožňuje dosáhnout těchto cílů, se proto nazývá nevědomá motivace (viz vědomá vs. podvědomá mysl).

Jak se vyvíjejí nevědomé cíle

Nevědomé cíle se vyvíjejí jako výsledek našich minulých zkušeností. Všechny informace, kterým jsme byli vystaveni od našeho narození až do této chvíle, jsou uloženy v našem nevědomí a na základě těchto informací si naše nevědomí vytvořilo určitá přesvědčení a potřeby.

Tato přesvědčení a potřeby jsou hlavní hnací silou našeho chování, ať už si je uvědomujeme, nebo ne.

Vědomá mysl je navržena tak, aby se zabývala pouze přítomným okamžikem, a proto si neuvědomuje činnosti, které na pozadí vykonává nevědomá mysl. Ve skutečnosti se vědomá mysl snaží ze všech sil snížit své pracovní zatížení tím, že předává úkoly nevědomé mysli. Proto se návyky, pokud se opakují dostatečný početkrát, stávají automatickými.

Když prožijete nějaký zážitek, neprojdete jím jen tak a nezapomenete na něj. I když jste se možná vědomě posunuli dál, vaše nevědomá mysl se snaží dát smysl informacím, které právě obdržela. Buď s těmito novými informacemi posílí již existující přesvědčení, nebo je zpochybní, případně vytvoří zcela nové přesvědčení.

V mnoha jiných případech zcela odmítá informace, které neodpovídají jeho již existujícím přesvědčením, ale to je méně pravděpodobné ve fázi dětství, kdy jsme velmi vnímaví k novým informacím a právě jsme si začali vytvářet přesvědčení.

Jde o to, že vás vaše minulost ovlivňuje, a to někdy i způsobem, který si možná ani neuvědomujete. Mnohá přesvědčení, jimiž se řídí vaše současné jednání, jsou výsledkem vaší minulosti.

Rozeberme si typický případ nevědomého cíle a nevědomé motivace, aby bylo jasno... Andy byl rváč, který neustále šikanoval ostatní kluky, kamkoli přišel. Vyhodili ho z mnoha škol a problémy dělal i na vysoké.

Byl velmi vznětlivý a při sebemenší provokaci se uchyloval k násilí. Jaká byla motivace Andyho chování?

Je velmi snadné odmítnout ho jako agresivního a někoho, kdo potřebuje ovládat svůj hněv. Ale teprve když se ponoříme trochu hlouběji do Andyho minulosti, můžeme zjistit skutečné důvody jeho chování.

Proč se Andy stal tyranem

Když bylo Andymu devět let, byl ve škole poprvé šikanován. Pak následovala řada případů, kdy byl šikanován, a tyto incidenty byly samozřejmě velmi bolestivé a cítil se ponížený.

Byl citově zraněný a jeho sebevědomí bylo poškozené. Prostě nevěděl, jak se s tím vyrovnat, a myslel si, že na to brzy zapomene a půjde dál.

Pohyboval se dál, ale ne jeho podvědomí. Naše podvědomí je jako přítel, který nás hlídá a stará se o to, abychom byli šťastní a bez bolesti.

Andy nevěděl, jak se se svou situací vypořádat, ale jeho podvědomí tajně pracovalo na obranném plánu.

Andyho nevědomá mysl pochopila, že šikana poškozuje Andyho sebeúctu a sebevědomí, a proto se musela postarat o to, aby Andyho už nešikanovali (viz motivace vyhýbání se bolesti).

Jaký byl plán, který vymyslela? "Šikanujte ostatní dřív, než oni začnou šikanovat vás! Chraňte se tím, že je přemůžete a ukážete jim, že vy nejste ten, s kým by si měli zahrávat!"Neříkám, že všichni šikanující šikanují, protože byli šikanováni, ale to je příběh většiny šikanujících.

Trik fungoval a Andyho téměř nešikanovali, protože se sám stal šikanovaným a šikanujícího nikdo nešikanuje. Toto chování mu však způsobilo spoustu problémů.

On sám nechápal, proč to dělá, dokud jednoho dne nenarazil na článek, jako je tento, a nepochopil svou nevědomou motivaci, která stála za šikanováním druhých. Pak se věci začaly měnit a on začal léčit své citové zranění. Uvědomění je klíčem ke změně.