Co je deja vu v psychologii?

 Co je deja vu v psychologii?

Thomas Sullivan

V tomto článku se budeme zabývat psychologií deja vu se zvláštním důrazem na příčiny tohoto podivného jevu.

Deja vu je francouzský výraz, který znamená "již viděné". Je to pocit důvěrné známosti, který máte, když se ocitnete v nové situaci, přestože víte, že ji zažíváte poprvé.

Lidé, kteří zažívají déja vu, obvykle říkají něco jako:

"I když jsem tu poprvé, mám pocit, že jsem tu už někdy byl."

Ne, nesnaží se jen znít divně nebo cool. Deja vu je poměrně běžný zážitek. Podle studií mají zážitek deja vu asi dvě třetiny populace.

Co způsobuje deja vu?

Abychom pochopili, co je příčinou deja vu, musíme se na psychologický stav deja vu podívat trochu blíže.

Nejprve si všimněte, že deja vu je téměř vždy vyvoláno spíše místy a lokalitami než lidmi nebo předměty. Místa a lokality tedy hrají při vyvolávání deja vu určitou důležitou roli.

Za druhé se podíváme na to, co se mysl snaží dělat, když se nachází ve stavu deja vu.

Viz_také: Asertivita vs. agresivita

Po počátečním pocitu známosti si všimneme, že se lidé zoufale snaží vybavit si, proč jim je místo tak povědomé. V duchu procházejí svou minulost a doufají, že najdou nějakou stopu, obvykle marně.

To naznačuje, že deja vu má něco společného s vybavováním paměti, jinak by se tato kognitivní funkce (vybavování paměti) vůbec neaktivovala.

Nyní, když máme k dispozici tyto dvě proměnné (místo a vyvolání vzpomínky), můžeme dospět k vysvětlení, co vyvolává déja vu.

Viz_také: Přecitlivělí lidé (10 klíčových vlastností)

Deja vu se spouští, když nová situace nevědomě vyvolá vzpomínku na podobnou situaci z minulosti. Až na to, že si nedokážeme vědomě vybavit přesnou vzpomínku na tu druhou.

Proto naše mysl pátrá a pátrá a snaží se najít minulou situaci, která je podobná té nové, kterou právě prožíváme.

Deja vu je tedy v podstatě odchylka od běžného způsobu vybavování si vzpomínek. Deja vu lze dobře definovat jako "neúplné vybavování si vzpomínek". Máme lehký pocit, že víme, že už jsme tu někdy byli, ale nemůžeme si přesně vybavit kdy.

Není jasné, proč se některé vzpomínky vybavují neúplně. Nejpravděpodobnějším vysvětlením je, že takové vzpomínky byly nejprve nejasně zaznamenány. V psychologii je již dlouho známo, že špatně zakódované vzpomínky se špatně vybavují.

Dalším vysvětlením je, že byly zaznamenány v dávné minulosti a jsou pohřbeny hluboko v podvědomí. Naše vědomá mysl s nimi může trochu zatřást, ale není schopna je plně vytáhnout z podvědomí, což způsobuje, že zažíváme deja vu.

Deja vu se velmi podobá fenoménu "špičky jazyka", kdy si místo slova nejsme schopni vybavit situační vzpomínku.

Podobné uspořádání různých objektů

Experiment ukázal, že podobné prostorové uspořádání různých objektů v různých scénách může vyvolat déja vu.

Účastníkům byly nejprve ukázány obrázky předmětů uspořádaných určitým způsobem. Když jim byly později ukázány obrázky jiných předmětů uspořádaných stejným způsobem, hlásili, že zažívají déja vu.

Řekněme, že navštívíte místo pro piknik, které je velkým polem s jedinou farmou na obzoru. Po letech, když hledáte vhodné místo pro tábor, řekněme, že se ocitnete na velkém poli s jedinou chatou na obzoru.

"Myslím, že už jsem tu někdy byl," proneseš s podivným, nadpozemským výrazem ve tváři.

Jde o to, že naše paměť na uspořádání předmětů není tak dobrá jako paměť na předměty samotné. Pokud si například všimnete nové rostliny na zahradě svého otce, kterou nazývá svou oblíbenou, můžete ji okamžitě poznat, až ji uvidíte příště.

Možná si ale dobře nepamatujete, jak vaši tátové tuto rostlinu na zahradě rozmístili. Například si pravděpodobně nepamatujete, kam ji zasel a vedle jakých dalších rostlin.

Pokud navštívíte kamaráda, který pěstuje jinou rostlinu, ale aranžuje ji stejně jako váš otec, můžete zažít déja vu.

Jamais vu

Už se vám někdy stalo, že jste se podívali na slovo, na které jste se předtím dívali tisíckrát, ale najednou se vám zdálo, že se na něj díváte poprvé?

Pocit, že známá věc je nová nebo cizí, se nazývá jamais vu a je opakem deja vu. Při jamais vu víte, že to, co vidíte, je vám známé, ale nějak se vám to zdá neznámé.

Jeden experimentátor jednou přiměl účastníky experimentu, aby opakovaně psali slovo "dveře". Brzy více než polovina účastníků uvedla, že zažila Jamais vu.

Vyzkoušejte si to. Napište libovolné slovo nebo frázi znovu a znovu jako Jack Nicholson ve filmu Osvícení a uvidíme, co se stane. Prosím, neztrácejte hlavu.

Thomas Sullivan

Jeremy Cruz je zkušený psycholog a autor, který se věnuje odhalování složitosti lidské mysli. S vášní pro pochopení složitosti lidského chování se Jeremy aktivně podílí na výzkumu a praxi více než deset let. Je držitelem titulu Ph.D. v oboru psychologie z renomované instituce, kde se specializoval na kognitivní psychologii a neuropsychologii.Prostřednictvím svého rozsáhlého výzkumu Jeremy vyvinul hluboký vhled do různých psychologických jevů, včetně paměti, vnímání a rozhodovacích procesů. Jeho odbornost zasahuje i do oblasti psychopatologie se zaměřením na diagnostiku a léčbu poruch duševního zdraví.Jeremyho vášeň pro sdílení znalostí ho přivedla k založení svého blogu Understanding the Human Mind. Kurátorem obrovského množství psychologických zdrojů si klade za cíl poskytnout čtenářům cenné poznatky o složitosti a nuancích lidského chování. Jeremy nabízí komplexní platformu pro každého, kdo se snaží zlepšit své chápání lidské mysli, od článků k zamyšlení až po praktické tipy.Kromě svého blogu věnuje Jeremy svůj čas také výuce psychologie na prominentní univerzitě a pečuje o mysl začínajících psychologů a výzkumníků. Jeho poutavý styl výuky a autentická touha inspirovat ostatní z něj činí vysoce respektovaného a vyhledávaného profesora v oboru.Jeremyho příspěvky do světa psychologie přesahují akademickou půdu. Publikoval řadu výzkumných prací v vážených časopisech, své poznatky prezentoval na mezinárodních konferencích a přispěl k rozvoji oboru. Jeremy Cruz se svým silným odhodláním prohlubovat naše chápání lidské mysli nadále inspiruje a vzdělává čtenáře, začínající psychology a kolegy výzkumníky na jejich cestě k odhalení složitosti mysli.