Po většinu naší evoluční historie jsme jako Homo sapiens žili jako lovci a sběrači. Muži byli převážně lovci, zatímco ženy byly převážně sběračky.

Pokud měli muži a ženy tyto rozdílné role, je logické, že se jejich těla vyvíjela odlišně, a proto i jinak vypadají. Těla mužů jsou přizpůsobena spíše k lovu, zatímco těla žen spíše ke sběru.

Při pohledu na mužské a ženské tělo jsou rozdíly mezi pohlavími zřejmé. Muži jsou obecně vyšší, mají více svalové hmoty a větší sílu v horní části těla než ženy.

To pomohlo našim mužským předkům úspěšně se bránit predátorům, kteří na ně mohli zaútočit na loveckých výpravách.

Muži mají také na rozdíl od žen silnější a odolnější kůži na zádech. To jim mohlo umožnit bránit se útokům predátorů přicházejících zezadu.

Zatímco tyto fyzické rozdíly mezi pohlavími jsou zřejmé a snadno pozorovatelné, není zřejmý rozdíl v poznávání mužů a žen - jak se vizuální vnímání mužů a žen vyvinulo odlišně, což odráží jejich roli lovců a sběračů.

Vizuální vnímání mužů a žen

Zeptejte se sami sebe, jaké schopnosti vizuálního vnímání potřebuje úspěšný lovec a efektivní sběrač potravy?

Musíte být schopni zaměřit cíl na dálku, abyste mohli sledovat jeho pohyb a naplánovat útok. Muži mají úzké, tunelové vidění, které jim to umožňuje, zatímco ženy mají širší periferní vidění, které je užitečnější, když sbíráte plody a bobule z více směrů na krátkou vzdálenost.

Proto moderní ženy snadno najdou věci v domě, zatímco muži mají někdy problém najít předmět, který mají přímo před sebou.

Obvykle jsou to muži, kdo se zlobí na ženy, že "přemisťují" věci, a neustále si na to stěžují, zatímco ženy se zdají být schopny snadno získat zpět jakoukoli "ztracenou" věc.

Muži si obecně vedou lépe než ženy ve studiích, které testují jejich schopnost sledovat rychle se pohybující objekty a rozeznávat detaily na dálku. Jsou také lepší v přesném vnímání a odhadu velikosti cílů ve vzdáleném prostoru.

Naopak ženy jsou lepší než muži v ostrosti vidění na blízko.

Dokážou také lépe rozlišovat barvy, což je schopnost, která musela předkům umožnit rozpoznat při sběru nejrůznější ovoce, bobule a ořechy.

Při koupi nových šatů může být žena zmatená, jakou barvu si vybrat ze sedmi barev, které pro muže vypadají jako "červená".

Vzhledem k tomu, že geny čípkových buněk sítnice, které jsou zodpovědné za vnímání barev, se nacházejí na chromozomu X a ženy mají dva chromozomy X, mohlo by to vysvětlit, proč ženy dokáží popsat barvy podrobněji než muži.

Oči odhalí vše

Mužské oči bývají obecně menší než oči žen a mají menší bílou plochu kolem zornice. Čím větší je bílá plocha, tím více umožňuje pohyb oka a směr pohledu, které jsou u lidí rozhodující pro komunikaci tváří v tvář. Větší bílá plocha umožňuje vysílat a přijímat větší rozsah očních signálů ve směru, kterým se oči pohybují.

Jedním z důvodů, proč jsou oči považovány za okna do duše, jsou větší bílé plochy v jejich očích, které ostatním primátům (a jiným živočišným druhům) chybí. Ostatní primáti spoléhají více na řeč těla než na komunikaci tváří v tvář.

Oči žen zobrazují více bělma než oči mužů, protože osobní komunikace na blízko je nedílnou součástí ženského sblížení. Proto bývají oči žen výraznější a téměř se zdá, že mohou očima "mluvit".

Když cestujete autobusem a venku se děje něco divného, obvykle jsou to muži, kteří si toho všimnou jako první a komentují, co se děje. Představte si, že byste měli skrytou kameru, pomocí které byste mohli sledovat, na co se muž a žena dívají, když jsou sami v místnosti.

S největší pravděpodobností bude muž skenovat uspořádání místnosti a hledat možné východy. Podvědomě hledá únikové cesty, kdyby došlo k útoku predátora.

Někteří muži přiznávají, že když jsou na veřejném místě, někdy si představují, jak by utekli a pomohli ostatním utéct, kdyby vypukl požár nebo došlo k zemětřesení.

Zatímco žena, která je sama v místnosti, pravděpodobně neustále zírá do prázdna, případně očima vyjadřuje nudu. Na veřejném místě se více zajímá o to, co se děje v jejím okolí - jak se kdo cítí a kdo má koho rád.