U mužů i žen se hraniční porucha osobnosti (BPD) projevuje následujícími příznaky:

• Impulzivita
• Chronické pocity prázdnoty
• Sebepoškozování
• Vysoká citlivost odmítnutí
• Nestabilní sebeobraz
• Strach z opuštění
• Emocionální nestabilita
• Výbuchy vzteku
• Úzkost z odloučení
• Paranoidní myšlenky

Muži a ženy s příznaky BPD vykazují více podobností než rozdílů. Existují však některé důležité rozdíly. Většinou se týkají stupeň na které se vztahují některé z výše uvedených příznaků u mužů i žen.

Většina těchto rozdílů vyplývá z rozdílů v povaze mužů a žen. Protože se muži a ženy v některých ohledech liší, odrážejí se tyto rozdíly v příznacích poruchy pozornosti.

Příznaky BPD u žen

1. Intenzivní emoce

U vysoce citlivých lidí s BPD se častěji projevují intenzivní emoce. Prožívají emoce hlouběji a intenzivněji. Emoce na ně mají tendenci působit lepivěji a trvaleji.

Protože ženy bývají obecně citlivější než muži, mají u BPD tendenci prožívat intenzivnější emoce.

2. Úzkost

Skutečné nebo domnělé hrozby opuštění vyvolávají u lidí s BPD separační úzkost. Lidé s BPD jsou hyperaktivní vůči signálům opuštění. Je pravděpodobné, že si budou nesprávně vykládat neutrální události (X a Y) jako:

"X znamená, že mě opustí."

"Opustili mě tím, že udělali Y."

Protože ženy mají obvykle větší potřebu navazovat vztahy s ostatními, může být pro ně úzkost ze skutečného nebo domnělého opuštění obzvláště škodlivá.

3. POSTTRAUMATICKÁ STRESOVÁ PORUCHA

Ženy s BPD častěji než muži uvádějí fyzické nebo sexuální zneužívání v minulosti.1 Proto se u nich častěji projevují typické příznaky posttraumatické stresové poruchy, jako např.:

• Vzpomínky na traumatickou událost a noční můry.
• Negativita a beznaděj
• Sebedestruktivní chování

4. Poruchy příjmu potravy

Ženy s BPD trpí častěji než muži poruchami příjmu potravy, jako jsou:

• Mentální anorexie
• Nervová bulimie
• Stravování

Muži a ženy s BPD mají sklon k internalizovanému pocitu studu - negativnímu sebepojetí. Je tedy pravděpodobné, že se budou sabotovat a dopouštět se chování, které ničí jejich image a sebeúctu.

Fyzický vzhled bývá pro ženy velkým zdrojem sebeúcty. Proto se přejídají nebo nejedí vůbec, aby si zničily své sebevědomí.

Pro muže bývá jejich vynalézavost (kariéra) velkým zdrojem sebeúcty. Aby se sabotovali, mohou tedy záměrně přijít o práci.2

5. Rozpoznávání výrazů obličeje

I když trauma z minulosti může z mužů i žen udělat dobré čtenáře neverbální komunikace, zejména ženy s BPD jsou dobré v rozpoznávání výrazů tváře.3

6. Narušení identity

Výzkum ukázal, že ženy s BPD mají častěji než muži nestabilní pocit vlastního já.

Důvodem může být to, že fyzické a sexuální zneužívání vytváří silný internalizovaný pocit studu, který lze jen těžko překonat. Vytváří značný odpor při budování pozitivního sebeobrazu oproti situaci, kdy je internalizovaný stud slabší nebo neexistuje.

7. Neuroticismus

Ženy s BPD mají tendenci dosahovat vyššího skóre v neuroticismu než muži.4 To platí i pro ženy obecně a jde o genderové rozdíly mezi muži a ženami.

8. Narušení vztahů

U žen s BPD se projevuje větší nepřátelství a narušení vztahů než u mužů.4

Pravděpodobně odříznou lidi od života.

Opět to pravděpodobně vyplývá z větší potřeby žen být prosociální a mít bohatý společenský život. Čím bohatší je váš společenský život, tím více narušení pravděpodobně zažijete, pokud máte poruchu pozornosti.

9. Vystrašené/dezorientované chování

Studie prokázaly, že matky s BPD se chovají vůči svým dětem vyděšeně nebo dezorientovaně.

Co to znamená?

Mezi ustrašené chování patří "žádání dítěte o svolení" nebo "váhání s držením dítěte".

Mezi dezorientované nebo neorganizované chování patří "frenetické pohyby směrem ke kojenci", "náhlé a neobvyklé změny tónu hlasu" nebo "neschopnost kojence utěšit".

Toto chování může snížit reaktivitu matky a vést k traumatu z vazby u dítěte.

Odkazy

1. Johnson, D. M., Shea, M. T., Yen, S., Battle, C. L., Zlotnick, C., Sanislow, C. A., ... & Zanarini, M. C. (2003). Genderové rozdíly u hraniční poruchy osobnosti: Výsledky studie Collaborative Longitudinal Personality Disorders Study. Komplexní psychiatrie , 44 (4), 284-292.
2. Sansone, R. A., Lam, C., & Wiederman, M. W. (2010). Sebepoškozující chování u hraniční osobnosti: Analýza podle pohlaví. The Journal of nervous and mental disease , 198 (12), 914-915.
3. Wagner, A. W., & Linehan, M. M. (1999). Facial expression recognition ability among women with borderline personality disorder: implications for emotion regulation?. Časopis o poruchách osobnosti , 13 (4), 329-344.
4. Banzhaf, A., Ritter, K., Merkl, A., Schulte-Herbrüggen, O., Lammers, C. H., & Roepke, S. (2012). Genderové rozdíly v klinickém vzorku pacientů s hraniční poruchou osobnosti. Časopis o poruchách osobnosti , 26 (3), 368-380.