Co je příčinou homofobie?

Proč jsou někteří lidé homofobní?

Jaké jsou psychologické a biologické příčiny homofobie?

Tento článek se pokusí na tyto otázky odpovědět.

Homofobie je všudypřítomný jev, který se vyskytuje od úsvitu lidských dějin. Sahá od nepřátelských postojů vůči homosexuálům až po násilné činy vůči nim.

Homosexualita je v mnoha zemích světa nezákonná/trestná, jak ukazuje následující obrázek:

Pokud se homosexuálům dostává tolik nenávisti a odporu, je logické předpokládat, že je heterosexuálové vnímají jako hrozbu.

V tomto článku se zabýváme možnými příčinami homofobie:

1) Bisexuálové jako reprodukční hrozba

Muži bisexuálové představují pro muže heterosexuály reprodukční hrozbu. Na rozdíl od žen potřebují muži praktikovat sexuální techniky, a čím více je praktikují, tím jsou lepší.

Muži bisexuálové mají tendenci získávat v raném věku předčasné sexuální zkušenosti s muži i ženami. Mohou také praktikovat sexuální vztahy s různými typy osobností, což jim dává výhodu oproti heterosexuálním mužům, kterým tyto zkušenosti chybí.

Také vnitropohlavní soutěž samců o samice je již nyní intenzivní a bisexuální samci tuto průměrnou soutěž jen zhoršují, takže jednotliví heterosexuální samci musí o partnerky více soutěžit.

To je pravděpodobně důvod, proč je téměř veškeré homofobní násilí zaměřeno na homosexuální muže. Lesbismus nebyl nikdy oficiálně kriminalizován. Lesbičky nejsou pro heterosexuální ženy takovou reprodukční hrozbou jako gayové pro heterosexuální muže.

2) Riziko onemocnění

Přestože mají bisexuální muži oproti heterosexuálním mužům reprodukční výhodu, jsou vystaveni většímu riziku nákazy pohlavně přenosnými chorobami, jako je syfilis a AIDS.

Je možné, že to, co se označuje jako homofobie, je přehnaná reakce přirozeného znechucení, kterou většina heterosexuálních mužů pociťuje při sledování nebo pomyšlení na homosexuální aktivity mužů. Je ostatně známo, že znechucení funguje především jako mechanismus vyhýbání se nemocem.2

Jedna věc je však cítit odpor k homosexuální aktivitě nebo si představovat, že se do ní sám zapojuje, ale zcela jiná věc je aktivně bránit ostatním v zapojení do takové aktivity.

Homofobie možná nebyla velkým problémem u našich kočovných předků, kteří žili v malých skupinách, kde bylo riziko šíření nemocí menší, ale jak lidstvo postupovalo s vynálezem zemědělství a usazováním se ve velkých populacích podél říčních údolí, zvyšování hustoty obyvatelstva s sebou přinášelo zvýšené riziko šíření nemocí.

To připravilo půdu pro prosazování zákonů zakazujících homosexuální aktivity a vysvětluje, proč lze většinu zákonů, které dnes zakazují homosexuální aktivity, vysledovat až do post-zemědělských epoch lidské civilizace.

3) Ohrožení mužnosti

Většina heterosexuálních mužů je uzpůsobena k tomu, aby byli mužští. Mužské vlastnosti zvyšují jejich partnerskou hodnotu, a tím i pravděpodobnost, že přilákají partnerky. Velký počet gayů je ženský, a proto muži tím, že se distancují od ženských gayů, mohou znovu potvrdit svou mužnost.

Proto se chlapci od mládí navzájem škádlí tím, že si říkají "gay", protože to je to poslední, čím by všichni chtěli být. Z tohoto pohledu lze homofobii považovat za extrémní způsob ochrany mužské maskulinity.

Studie Cornellovy univerzity zjistila, že když se muži cítí být ohroženi ve své mužnosti, projevují více homofobních postojů ve snaze znovu potvrdit svou mužnost.3

4) Potlačovaná homosexualita

Možná jste slyšeli alespoň o jednom případu člověka, který vehementně kázal proti homosexualitě, ale sám byl přistižen doslova se spuštěnými kalhotami při homosexuálním aktu.

To je příklad člověka, který svou homosexualitu potlačoval. V hloubi duše věděl, že má homosexuální sklony, ale nedokázal se s tím smířit nebo si to plně uvědomit, možná kvůli stigmatu spojenému s přiznáním homosexuality.

Proto zuřivě bojovali proti všemu, co jim jen vzdáleně připomínalo jejich latentní homosexualitu, a kdykoli měli příležitost, homosexuály očerňovali a hanobili.

Studie ukázala, že homofobie je výraznější u jedinců s nepřiznanou přitažlivostí ke stejnému pohlaví, kteří vyrůstali s autoritářskými rodiči, kteří takové touhy zakazovali.4

Studie navíc odhalily, že muži s homofobními sklony se dívají na homosexuální obrazy více než ostatní heterosexuální muži5 a tito muži dokonce vykazují zvýšenou erekci penisu, když jsou vystaveni mužským homosexuálním podnětům.6

Odkazy

1. Baker, R. (2006). Spermové války: Nevěra, sexuální konflikty a další bitvy v ložnici . Basic Books.
2. Curtis, V., De Barra, M., & Aunger, R. (2011). Disgust as an adaptive system for disease avoidance behaviour (Znechucení jako adaptivní systém pro chování, které se vyhýbá nemocem). Philosophical Transactions of the Royal Society of London B: Biologické vědy , 366 (1563), 389-401.
3. Cornell University. 2005: Men Overcompensate When Masculinity Is Threatened. ScienceDaily. 14. ledna 2018 převzato z www.sciencedaily.com/releases/2005/08/050803064454.htm.
4. Weinstein, N., Ryan, W. S., DeHaan, C. R., Przybylski, A. K., Legate, N., & Ryan, R. M. (2012). Podpora rodičovské autonomie a rozpory mezi implicitní a explicitní sexuální identitou: Dynamika sebepřijetí a obrany. Journal of Personality and Social Psychology , 102 (4), 815.
5. Cheval, B., Radel, R., Grob, E., Ghisletta, P., Bianchi-Demicheli, F., & Chanal, J. (2016). Homofobie: impulzivní přitažlivost ke stejnému pohlaví? Důkazy z dat eye-trackingu v úloze prohlížení obrázků. Časopis sexuální medicíny , 13 (5), 825-834.
6. Adams, H. E., Wright, L. W., & Lohr, B. A. (1996). Is homophobia associated with homosexual arousal?. Journal of abnormal psychology , 105 (3), 440.